Dovybavení dětského hřiště Dubenská za účelem zvýšení pohodlí doprovodu dětí. Zastínění místa s lavičkou formou postavení stříšky či jiného prvku vrhající stín na místo lavičky a vytvoření pítka nedaleko hřiště.

Hřiště na ulici Dubenská na sídlišti Máj je malými dětmi velmi oblíbené pro svou snadnou dostupnost a pestrost herních prvků. Doporučuji dovybavit toto místo za účelem zvýšení pohodlí doprovodu dětí. Navrhuji zastínit část hřiště. Například postavit stříšku ve tvaru veselého zvířátka, co zastíní místo s lavičkou. Nebo umístit vtipný dřevěný prvek vrhající stín na místo s lavičkou. Tento prvek může mít i edukační rozměr. Třeba formou naučně hravé cedule na téma: Poznej stromy, co rostou na sídlišti Máj. Dále instalovat pítko za plotem, nedaleko hřiště.

Ač to tak nevypadá, dětské hřiště s mnoha rozmanitými herními prvky je též místem mezigeneračních setkávání. Zatímco při budování těchto hřišť se pečlivě zvažuje prospěch dětí, tudíž aktivních uživatelů herních prvků, moc se nemyslí na prospěch hlídajících dospělých, k nimž patří rodiče a prarodiče. Na hřišti se ale může vyskytovat menší sourozenec v kočárku, který potřebuje ve stínu nakojit nebo přebalit a k tomu je dobrá tekoucí voda. Vlhčené ubrousky vše nezachrání. Též hlídající babička či prababička, kterou vnoučátko přemluvilo k dalšímu prodloužení pobytu na hřišti, by se třeba ráda napila, doplnila láhev s vodou pro hrající si dítě, ale i seděla na lavičce ve stínu, umyla dítěti ruce před svačinkou, ošetřila odřené koleno malého divocha tekoucí vodou.
Do stínu lze též položit na zem dětskou přebalovací deku a vyndat dítě z kočárku a chvíli jej nechat na bříšku, aby se též trochu hýbalo, jak jeho sourozenec na prolézačce. Děti, co si užily houpaček a klouzaček, si pak rády též na chvíli sednou k babičce na lavičku do stínu a napijí se. Na hřišti se občas malé děti překvapeně dozvídají, že existují i jiní mrňousci se svými potřebami a nároky. Je to místo prvních sociálních kontaktů. Na hřišti mohou navazovat kontakty i třeba trochu dočasně osamělé maminky mezi sebou, sdělovat si své zkušenosti s dětmi. Je to ale i místo, kde se realizují nevypovídané babičky – hlídačky. Oslovují hlídací doprovod ostatních dětí. A to velmi nenásilně, přirozeně. Takže na jinak odlidštěném sídlišti vznikají na přechodnou dobu mikrokomunity, které spolu mluví. Tuto tendenci lze podpořit zpříjemněním prostředí místa, kde zmíněné interakce probíhají.